Co uzrálo v kompostu?

Podzim 11/2021

Odpad - národní poklad, best in waste!

Sedmnáctý listopad se pro nás v Ekodomově proměnil ze sentimentální oslavy oblíbeného retrosvátku v příležitost poukázat kreativním způsobem na současné problémy. Po roční odmlce jsme se totiž už podruhé zapojili do satirického průvodu Sametového posvícení. Letošní motto Moc ponocných, které se rodilo během dlouhých zářijových (i říjnových) nocí, v sobě nakonec symbolicky propojilo hned několik motivů: Sametové posvícení jeho prostřednictvím  odkazuje ke kampani na podporu neziskovek Takoví jsme zaštítěné Festivalem svobody, jehož je SP součástí. Jak se píše v tiskové zprávě: „Ponocní dříve chodili nočními ulicemi, hlásili čas, chránili obec před požáry a spáče před umrznutím. Jsou podobni spolkům, které si lidé ustanovují, aby se jim spolu lépe žilo. Proto letos v čele průvodu půjde velký ponocný s kutálkou menších ponocných. Jejich posláním je bdít nad obcí a chránit ji před námi samotnými, před přezíravostí k potřebám druhých, před zlodějnou a utlačováním bezmocných. Neboť bezmocných je moc a moc je i nemocných... To jsou kódy a antikódy, které letos, deset let po smrti Václava Havla, vysíláme do nočních ulic Prahy…“. Teprve při bližším pohledu zjistíte, že ponocného tvář je dovnitř obráceným zrcadlem provádějícím sebereflexi a jeho kožich je sestavený z obrazů - fotografií dokumentujících předchozích deset ročníků průvodu.
Naše klika si pro tentokrát vybrala téma, jemuž se věnujeme skoro denně: Rostoucí hory odpadků a konec skládkování v nedohlednu. Motto znělo  Odpad – národní poklad. Pocta českým skládkám. Výstava prodloužena do roku 2030. Devět kustodů neslo na hlavách polštáře s korunovačními klenoty vyrobenými z odpadků posbíraných v našich domácnostech a laternu - horu Říp. Ta je z pohledové strany posvátným  zeleným kopcem, z druhé se ale mění ve skládku. V pamfletu se k tomu píše: „Výstava vůbec poprvé odhaluje šokující fakta: Geologické a archeologické průzkumy ukázaly to, o čem se kvůli specifickému tvaru památné hory Říp ve vědeckých kruzích už dlouho spekulovalo: Kopec byl původně skládkou. V současné době odvážně měníme horizont a podobných vyšších hor, které by v české kotlině mohly aspirovat na posvátné, přibývá. Stačí je vytvořit a zatravnit. Díky novému odpadovému zákonu, který nám zajišťuje neutuchající přísun materiálu, tak vznikají nové pohledové dominanty území. Zákon platný od ledna 2021 totiž odložil zákaz skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a energeticky využitelných odpadů z původně plánovaného roku 2024 až na rok 2030. Jsme hrdí na to, že jsme se díky selskému rozumu dokázali vymezit proti evropskému zelenému šílenství a uhájit skládkování, ten vůbec nejkonzervativnější, nejjednodušší a nejrozšířenější způsob nakládání s odpady, který má u nás dlouhou tradici. Turisté z celého světa tak mohou v Česku obdivovat i odpadky, které by už jinde v Evropě těžko hledali. Do černých popelnic můžeme dál svobodně házet všechno, co nás napadne. Naše hromady rostou a šest let skládkování navíc přinese bohatství v podobě dalších 10 milionů tun komunálního odpadu!“

Světový questing v Prokopském údolí

V týdnu od 22.11. do 26.11. proběhlo v Praze  setkání evropského projektu PLANS Erasmus+. Naše kolegyně, které koordinují EVP a kroužek Malého průzkumníka přírody, se chopily úkolu připravit v rámci spolupráce se ZŠ Tyršova terénní program pro mezinárodní skupinu čítající 26 studentů a 10 pedagogů z Česka, Německa, Španělska, Portugalska a Rumunska. Jak se s touhle výzvou vyrovnaly, vysvětluje koordinátorka EVP Julie Včeláková: „Pro terénní program jsme zvolily formu questingu, tedy hledačky, při níž se účastník seznamuje s detaily dané lokality a hledá indicie pro závěrečnou tajenku. Pětikilometrová trasa začala přímo u ZŠ Tyršova a vedla evropsky významnou lokalitou Prokopského údolí. V průběhu výpravy bylo připraveno několik badatelsky orientovaných zastavení s různým zaměřením, například  na biodiverzitu nebo  funkci stromů a jejich důležitost v městské zástavbě. Ve starém ovocném sadu jsme zkoumali tzv. zoo stromy. Hledali jsme stopy živočichů, pro jejichž životní cyklus mají tyto stárnoucí skvosty důležitý význam. Pro poslední zastavení jsme  vybraly louku, kde se aplikuje metoda řízené seče. Ta je důležitá pro podporu hmyzích společenstev. Závěrečnou tajenku odhalili všichni a ačkoli se s nadějí upínali k vidině vyhřáté školní třídy, ze zpětné vazby bylo zřejmé, že pro ně byla společná výprava přínosem... ", shrnuje Julie.

Co dělá zahradní architekt/ka?

Nové projekty, do nichž jsme se v poslední době v Ekodomově pustili, vyžadují čas od času zapojení dalších nadšenců a profesionálů, kteří je mohou svojí energií a invencí upgradovat. Dnes vám představujeme Janu Vařechovou Holoubkovou, která je podepsaná nejen pod výtvarnou podobou naší kliky v letošním Sametovém posvícení, ale i pod návrhem zahrady mateřské školky v Libčické, kde od září realizujeme projekt Rosteme na zahradě.

Jak ses dostala k navrhování zahrad?

Léta jsem pracovala jako designérka v časopisech o bydlení, a to mě přivedlo do domovů stovek klientů, kteří chtěli změnit svoje bydlení tak, aby se jim v něm lépe žilo. A protože se zajímám i o přírodě blízké zahradničení, přirozeně jsem osvědčené principy navrhování přenesla zevnitř i ven na zahradu.
A jak je to se školními zahradami?
Na projektu Rosteme na zahradě mě moc baví možnost předat dětem základní principy, podle nichž se dá vytvořit pestrá a zdravá zahrada, na které se jim bude líbit. A to i proto, že sem společně přilákáme více živočichů k pozorování, než je na současných školkových zahradách běžné. Zároveň tak chci dětem prakticky ukázat, jak je na sobě závislé prostředí, které vytváříme, a přítomnost (nebo absence) jednotlivých živočichů.
Jak by se dala přesně popsat tvoje úloha v projektu?
V programu, který každé škol(c)e šijeme na míru, mám roli zahradního architekta. Znamená to, že nejdřív dětem (a učitelům) dělám průvodce po jejich vlastní zahradě tak, abychom si společně uvědomili, jak se zahrada používá, jaké má funkce a zóny. Určujeme například světové strany, abychom věděli, kde které plodiny správně pěstovat. Nebo hledáme místa, na nichž by se nejlépe dařilo keřům s jedlými plody (pro děti i pro ptáčky). Jednotlivé prvky, kterými chceme zahradu v průběhu projektu obohatit, pak s dětmi během společné dílny vyrábíme. Vytváříme tak symbolický plán, mapu zahrady, která díky použití metody floorbook získá přehlednou a poutavou formu. Tato mapa se vystaví a bude sloužit jako podklad k debatám nad návrhem změn. Předpokládáme, že se do diskuzí zapojí hlavně pedagogové, ale i starší děti a jejich rodiče. Obyvatelé zahrady si tak k zahradě (o kterou se víc zajímají a starají) vytvoří úzké pouto a díky pozitivním zážitkům s přírodou se jim tyto „venkovní pokoje" otisknou do paměti. Ideálně napořád. Zdravá zahrada je nejen hezká, ale hlavně bující životem, bzučící, místy blátivá, místy voňavá...

 

Okřídlení hmyzáci, paleta z listů, fantaskní žížaly a hmyzí hotel... To jsou jen některé výtvory, které vznikly v rámci realizace projektu Rosteme na zahradě v MŠ Libčická.

Nespíme (ani v zimě, ani na vavřínech)

Kompostování na Desítce jede! Vedle stovky soukromých zahradních kompostérů tu už mají i více než desítku komunitních kompostérů umístěných na veřejně přístupných místech, aby je mohl využívat kdokoliv. I člověk žijící v činžovním domě, v bytě bez zahrady. Z našich předchozích zpráv už  víte, že jsme se během letošního roku společně s Prahou 10  pokusili právě tyto kompostéry  zmapovat, propojit jejich správce a podpořit je radou a pomocí. V rámci oživení komunitního kompostování také proběhlo několik rošád, kdy se kompostéry z nefunkčních stanovišť přesunuly tam, kde naopak o společné kompostování rostl zájem.  Jednou z posledních zastávek byl trochu netypický soukromý kompostér v Dětské ulici. Nejde o klasický komunitní kompostér, ale o plastový zahradní kompostér, který je umístěný ve veřejném prostoru a funguje na komunitním principu.  Jeho správkyni Martině Franklové jsme spolu se zástupci Prahy 10 pomohli s překopáváním a také jsme společně probírali další možnosti ohledně fungování zdejší komunity. A dobrá zpráva nakonec: Další kompostéry na obzoru! Od listopadu poskytuje Praha 10 ze získané dotace Státního fondu životního prostředí občanům 350 plastových a 150 dřevěných kompostérů o objemu 1 000 litrů! Zažádat o ně můžete na webových stránkách www.praha10.cz.

Jak na kompostování v zimě?

Od minulého týdne mají ve Skautském institutu v Rybárně k dispozici zbrusu nový vermikompostér Urbalive. Žížaly krmí zdejší kavárna a bistro, kde také zájemci o vermikompostování mohou požádat o stručný návod nazvaný Pusťte na to žížaly! Vermikompostér tu ale nestojí náhodou. Symbolicky vymezuje místo, kde budeme každou sudou středu v měsíci od 16 do 18 hodin provozovat naši mobilní kompostovací poradnu. Začínáme 8. prosince aktuálním tématem Jak na kompostování v zimě? Náš kolega Adam Šlégl s vámi bude sdílet svoji osobní zkušenost s kompostovacími experimenty, kterým se minulou zimu  věnoval (uvězněný v lockdownu) na své zahradě.

Ekodomov | Ekonákup | Kompostuj | LMŠ a DK Šárynka | Kontakty

Facebook Instagram

Odhlášení zpravodaje můžete provést zde