|
|
Co uzrálo v kompostu?
|
Leden 2021
|
|
|
Světlo na konci tunelu
Pandemie coronaviru nám názorně předvedla,
jak „fungují“ problémy na globální
úrovni. Nerespektují hranice, politickou ideologii, náboženské
vyznání, ani společenské postavení. Padni, komu
padni. Situace, kterou může paradoxně nejlépe zvládnout
jen tatáž otřesená globalizovaná společnost,
které se přihodila. Ono propojení, které způsobuje
šíření nákazy, má naštění
i svou pozitivní stránku. Díky němu jsme totiž
schopni také hledat a nacházet řešení. Nevěříte?
Podle komentáře Ivy Poláčkové Šolcové
publikovaného nedávno v Deníku N právě zažíváme
tzv. fenomén třetí čtvrtiny. To je chvíle, kdy se
každá expedice dostane do bodu, ve kterém začne mít
posádka zásadní problémy s motivací, trpělivostí,
odolností a výdrží. Humor a nadhled nikde, jen vám
všechno leze na nervy. Připomíná vám to něco?
Je vědecky dokázáno, že stejně to (ve třech
čtvrtinách cesty) cítí ostřílení
polárníci i kovaní kosmonauti. Jednou z věcí,
která prý pomáhá, je tzv. přerámování
celé situace. Přestanete zkrátka bědovat, že do
konce pandemie zbývá ještě čtvrtina času,
ale řeknete si, že začíná období vakcinace a
návratu k životu. A protože s pandemií ostatní
globální výzvy nezmizely, můžete s námi na
začátku roku 2021 snít o tom, že doba postcovidová
s sebou přinese obnovu. My totiž nedoufáme jen v prostou
sanaci. Vyhlížíme inovace, nová, udržitelnější
řešení, která budou účinnou odpovědí
na další globální problémy, které sdílíme
a budeme sdílet. Ať chceme nebo nechceme, v dobrém i zlém…
|
|
|
Události roku 2020, které by
neměly zapadnout
– Nekonečné uhlí, nízké
ambice a změna klimatu –
Dlouho odkládané jednání Evropské
rady, na němž lídři EU diskutovali o klimatickém
zákonu a o novém klimatickém cíli pro rok
2030, začalo až v polovině října.
Ještě před zahájením summitu obdrželi premiéři
šesti zemí střední a východní Evropy výzvu,
kterou dali občané najevo, že si nepřejí,
aby řešením současné koronavirové
krize bylo prohlubování krizí dalších, a
vyzvali je k respektování vědeckých doporučení.
I Andrej Babiš dostal petici se šedesáti tisíci
podpisy, která žádá, aby podpořil nejvyšší
možné ambice. Jednání bylo završením příprav
závazného právního rámce, který má
být důležitou součástí Zelené
dohody pro Evropu a který by měl Evropské
unii umožnit dosáhnout do roku 2050 uhlíkové
neutrality. Zatímco Evropská komise doporučila
navýšení klimatického cíle pro rok 2030 na 55
%, Evropský parlament hlasoval pro 60 % (snížení
emisí oproti roku 1990).
|
|
|
4. prosince se na základě hlasování
rozhodla uhelná komise doporučit vládě
ukončení využívání uhlí v
České republice až v roce 2038. V devatenáctičlenné
komisi, která je poradním orgánem vlády, zasedali
ministři průmyslu a životního prostředí, zástupci
energetických, těžařských a hornických
firem, ekologické organizace (Greenpeace a asociace Zelený kruh) a
vědci. Na stole byly tři scénáře, které počítaly
s koncem využívání uhlí v roce
2033, 2038 nebo v roce 2043.
Zástupci ekologických organizací na protest proti přijatému
rozhodnutí z uhelné komise odešli. Upozorňují
na to, že Česko je – pokud jde o spalování uhlí
pro výrobu energie – v rámci EU třetím největším
znečišťovatelem. Tradičně největším
zdrojem oxidu uhličitého je v Česku uhelná elektrárna
Počerady. Pro dosažení cíle v roce 2033 by přitom
stačilo zavřít uhelné elektrárny Počerady
a Chvaletice, což by znamenalo pouze snížení
exportu elektřiny z ČR.
|
|
|
O konečné podobě klimatického zákona
a novém klimatickém cíli pro rok 2020 rozhodly všechny
tři orgány EU v rámci tzv. trialogu. 11. prosince dospěli
lídři členských států k dohodě na tom,
že emise skleníkových plynů EU jako celku mají
do roku 2030 klesnout minimálně o 55 % oproti roku 1990.
Cíl svými ambicemi neodpovídá doporučením
odborníků, kteří tvrdí, že „pokud
nemá dojít k oteplení planety o 3 °C (které
by znamenalo katastrofu pro živou přírodu i miliardy lidí),
měly by emise do roku 2030 oproti roku 1990 klesnout
alespoň o 65 %". Do plánovaného klimatického
cíle jsou navíc započítané i tzv. negativní
emise, tedy množství uhlíku pohlcovaného lesy, půdou
a dalšími ekosystémy, skutečný pokles
produkovaných emisí tak má být nižší
jen o cca 50,5 %.
Český premiér navýšení
klimatických ambic EU podpořil. Hlavním zdrojem emisí
v Česku je energetika, která se tak bude muset rychle a zásadně
transformovat. Analýza Climate Action Network (CAN) Europe posuzující
soulad klimatických politik jednotlivých členských států
s celoevropským cílem dosažení uhlíkové
neutrality do roku 2050, se ale k dlouhodobé strategii České
republiky vyjadřuje kriticky: Česká politika ochrany
klimatu cílí pouze na 80 % snížení emisí
skleníkových plynů do roku 2050, ačkoli i premiér
Andrej Babiš v prosinci 2019 odsouhlasil cíl EU dosáhnout
do roku 2050 čistých nulových emisí.
|
|
|
Co se dá udělat hned teď?
V pondělí 1. února se má vláda definitivně dohodnout, zda se bude řídit doporučením uhelné komise, nebo zda se rozhodne jinak. Napište premiérovi přes Hnutí DUHA - Přátelé Země Česká republika, oslovte všechny ministry prostřednictvím Greenpeace Česká republika nebo podepište Petici pro rok 2033, kterou organizují Fridays For Future Česká republika!
Začátkem minulého roku vznikl na základě zahraniční inspirace spolek Klimatická žaloba ČR. K iniciativě se stále ještě můžete přidat jako každý, kdo se „cítí dotčen neaktivitou státu v adaptaci a boji proti změně klimatu“. Hlavním cílem spolku je formou právních nástrojů přinutit stát ke skutečné ochraně klimatu. Už na jaře se Klimatická žaloba dohodla na právním zastupování advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti a došlo ke spuštění crowdfundingové kampaně, která slouží k zaplacení právních výdajů. Během ledna 2021 by měla být podána žaloba, jejíž součástí bude i odborné posouzení toho, zda ČR plní své národní i mezinárodní klimatické závazky.
|
|
|
– Bude nová Společná zemědělská
politika opravdu nová? –
V polovině listopadu zaslaly expertní ekologické
a zemědělské organizace ministru zemědělství
Miroslavu Tomanovi otevřený dopis
k přípravě Strategického plánu Společné
zemědělské politiky. V dopise ministra kritizují,
že chce dvě stě miliard korun určených na podporu
dobré zemědělské praxe (které má ČR získat
z evropských fondů v následujících sedmi
letech) rozdělit netransparentně a bez potřebné diskuse.
Ekologické a zemědělské organizace ministra vyzvaly, aby
dotace nasměroval do skutečně udržitelného
zemědělství.
|
|
Koncem listopadu schválil Evropský parlament
balík změn k návrhu Evropské komise o Společné
zemědělské politice. Ekologické organizace
důrazně varovaly před přijetím návrhu v podobě,
která by podpořila stávající intenzivní
zemědělskou praxi včetně všech negativních
důsledků. Nakonec Evropský parlament pohodlnou většinou
schválil množství změn, které konzervují
současný neutěšený stav. Rezignují na
obnovu krajinné struktury nutné pro zachování biodiverzity
a zmírnění půdní eroze a sucha. Významnou
část financí plánují věnovat na
platby na hektar, i když je stále ve hře i povinné
zastropování, které by mohlo vést ke spravedlivějšímu
rozdělování financí směrem od velkých
podniků k drobnějším zemědělcům.
Přijatá podoba návrhu vyvolala po celé
Evropě vlnu odporu. Vědci, ekologové i občané
vyzvali Evropskou komisi, aby návrh stáhla a přepracovala v
souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Nyní budou s Evropskou komisí
a ministry zemědělství členských států
vyjednávat o konečné podobě Společné
zemědělské politiky.
|
|
Evropská komise posoudila
Strategické plány ke Společné zemědělské
politice předložené jednotlivými
členskými státy a vydala doporučení, k jejichž
plnění bude přihlížet při rozdělování
zemědělských dotací. Komise Českou
republiku kritizuje za způsob přerozdělování
evropských dotací, v jehož důsledku u nás
stále převládá velkoplošné intenzivní
zemědělství se všemi dopady, které to přináší.
Ve zprávě komise upozorňuje na rostoucí
emise skleníkových plynů (zejména metanu
a oxidu dusného) v zemědělství , znečišťování
podzemních i povrchových vod (amoniakem a dusíkem)
a varuje před riziky spojenými s užíváním
pesticidů. Všímá si extrémně
nízkého množství krajinných
prvků, které má mimo jiné negativní
vliv na biodiverzitu a na schopnost půdy
zadržovat vodu v krajině. Komise doporučuje podporu
rozvoje ekologického zemědělství a
přechod ke zdravějším a udržitelnějším
potravinám. Za zásadní považuje zlepšení
péče o půdu, např. ponecháváním
organických zbytků na poli.
|
|
Co se dá udělat hned teď?
9. prosince spustilo Hnutí DUHA a Česká společnost ornitologická výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která je v souladu s doporučeními Evropské komise a ke které se můžete stále ještě připojit. Vyzvěte Vládu České republiky ke změně Společné zemědělské politiky -k obnově krajinné struktury, podpoře ekologického zemědělství a k lepší péči o půdu!
|
|
|
– Konec skládkování v
Čechách –
Od Nového roku platí nový zákon
o odpadech, na který Česko čekalo takřka deset
let. Zákon reaguje na požadavky Evropské unie, takže směřuje k
postupnému odklonu od skládkování, které
je všeobecně považované za nejhorší možnost,
jak s odpady nakládat. Produkce směsného odpadu se tak
u nás bude muset během relativně krátké doby
podstatně snížit například tím, že
dojde k navýšení množství vytříděných
surovin. Jestliže v současnosti vytřídíme
zhruba 40 % komunálních odpadů, v roce 2025 by to mělo být
až 60 %. Skládkování se navíc bude
postupem času stále méně vyplácet, protože
poplatek za ukládání odpadů na skládky se bude
zvyšovat. V současnosti obce platí 500 Kč
za tunu uloženého komunálního odpadu, v
roce 2029 to už bude 1 850 Kč.
To by mělo obce motivovat k vytřídění využitelných
a recyklovatelných složek komunálního
odpadu a následně by to mělo vést k
nastartování recyklačního
průmyslu. Pozitivní motivací by měla být
tzv. třídící (recyklační)
sleva, kterou obce získají automaticky. Na
jejím základě jim v roce 2021 nebude vyšším
poplatkem zpoplatněno 200 kg odpadu na osobu a rok. Tento limit bude každoročně
klesat o 10 kg na osobu a rok, až ke 120 kg na osobu a rok v roce 2029.
Nově samosprávám vzniká také
povinnost informovat domácnosti o možnostech předcházení
vzniku odpadu a o výsledcích místního odpadového
hospodářství. Obce budou muset evidovat
bioodpady kompostované v komunitních kompostárnách,
což by řadě z nich mohlo pomoci splnit cíle oběhového
hospodářství.
Špatná zpráva je, že nový
odpadový zákon posouvá datum ukončení
skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných
a výhřevných odpadů z původně plánovaného
roku 2024 až na rok 2030. A protože zatím velkou
část tohoto odpadu tvoří bioodpad (každý rok
ho na skládkách skončí milion tun), naše
kompostovací mise nekončí!
|
|
Arnika právě v těchto dnech publikovala
aktualizovanou příručka Odpadové hospodářství malých obcí.
|
|
Co se dá udělat hned teď?
Nikdo z nás naštěstí nemusí čekat na to, až mu někdo „shora“ plnění černé popelnice zakáže. Začněte třeba kompostovat! Objednejte si hnědou popelnici, založte na zahradě kompost, přidejte se ke komunitnímu kompostování, kompostujte s dětmi ve škole nebo si založte vermikompostér. Nevíte, jak na to? Napište nám na kompostuj@ekodomov.cz!
|
|
Zdroje: zpravodajstvi.ecn.cz, hnutiduha.cz ; Fotografie:
pixabay.com
|
|
|
Anketa: Co nám rok 2020 dal a vzal?
|
|
|
Adam Šlégl, koordinátor kompostovacích aktivit
Pro: Rok 2020 mi dal práci v Ekodomově, víc
času na zahradě, víc prostoru užívat si okolí
Černolic a brdských Hřebenů, které jsou zasněžené
opravdu super! Vyhlídky na bílou krajinu, čistší
vzduch (míň letadel), víc pohody do života, víc
lenosti do života (a tuku na břiše), větší
chuť na točený pivo. Hodně jsem se naučil s
komunikačními servery jako je Zoom na super úrovni (pořádal
jsem online Panelovou diskuzi), mám víc času dělat
videa o kompostování v zimě a všeobecně si
doma udělat laboratoř. Práci jsem si v tomhle ohledu odnesl
domů, takže dělám to, co mě posledních pár
let baví – bioodpad a kompostování, a navíc
za to dostávám zaplaceno 😊.
Proti: Hůř se dělají projekty, nesetkávám
se s kolegy, míň jezdím na kole do práce a z toho
plyne horší zdravotní stav (myslím pohybový
aparát). Doma je občas větší ponorka a
rozhodně větší spotřeba dřeva a elektřiny
(protože jsme pořád všichni doma). Nezdá se
to, ale celkem se to prodraží.
|
|
|
Veronika Palkovičová, koordinátorka EVP
Pro: Přijde mi, že jsme se
v rámci Ekodomova posunuli, pokud jde o porady. Jsou dvakrát
rychlejší a to, že se lze připojit i online, teď
dost často využívám, i když zrovna není
karanténa. Protože pokud nemusím jet (jenom na poradu), ušetřím
čas, který bych strávila cestou, věnuju ho práci
a mám tím pádem dřív volno
😊. Díky nestandardní situaci jsem se naučila
pracovat s různými nástroji online připojování,
protože bez nich by prostě k žádnému kontaktu
nedocházelo. Při jarní karanténě jsem si
nainstalovala a poprvé vyzkoušela Skype, a pak i TeamViewer a Google
Meet. Tyhle nástroje jsme pak používali i s přáteli,
když jsme chtěli posdílet, jak se máme. Vyhovuje mi
i ta forma: V onlinu se těžko skáče do řeči
a je potřeba se střídat (to jsem okopírovala z
porad...) . Proti: Zároveň
ale – jsou to jenom nástroje! Je mnohem těžší
udržet pozornost a člověka to vzdaluje od reality. To
mě trochu děsí, ale zároveň se s tím učím
pracovat, abych to brala jen jako nástroj a uměla (a chtěla)
to použít tam, kde není jiná možnost, třeba
při vytváření online podoby Malého průzkumníka
přírody. Díky coronaviru jsem zjistila, že skutečná
realita je lepší, zábavnější a víc
mě naplňuje! Ještě víc než kdy jindy jsem
si užívala jara a sluníčka, začala jsem hrát
na ukulele (ale to mi moc dlouho nevydrželo) a trénovala se ve
schopnosti kvalitní psychohygieny, aby ten strach plynoucí z
nejistoty nebyl zbytečně neúměrný a nezahltil mě.
|
|
|
|
|
Odhlášení zpravodaje můžete provést
zde
|
|
|
