Co uzrálo v kompostu?

Leden 2021

Světlo na konci tunelu

Pandemie coronaviru nám názorně předvedla, jak „fungují“ problémy na globální úrovni. Nerespektují hranice, politickou ideologii, náboženské vyznání, ani společenské postavení. Padni, komu padni. Situace, kterou může paradoxně nejlépe zvládnout jen tatáž otřesená globalizovaná společnost, které se přihodila. Ono propojení, které způsobuje šíření nákazy, má naštění i svou pozitivní stránku. Díky němu jsme totiž schopni také hledat a nacházet řešení. Nevěříte? Podle komentáře Ivy Poláčkové Šolcové publikovaného nedávno v Deníku N právě zažíváme tzv. fenomén třetí čtvrtiny. To je chvíle, kdy se každá expedice dostane do bodu, ve kterém začne mít posádka zásadní problémy s motivací, trpělivostí, odolností a výdrží. Humor a nadhled nikde, jen vám všechno leze na nervy. Připomíná vám to něco? Je vědecky dokázáno, že stejně to (ve třech čtvrtinách cesty) cítí ostřílení polárníci i kovaní kosmonauti. Jednou z věcí, která prý pomáhá, je tzv. přerámování celé situace. Přestanete zkrátka bědovat, že do konce pandemie zbývá ještě čtvrtina času, ale řeknete si, že začíná období vakcinace a návratu k životu. A protože s pandemií ostatní globální výzvy nezmizely, můžete s námi na začátku roku 2021 snít o tom, že doba postcovidová s sebou přinese obnovu. My totiž nedoufáme jen v prostou sanaci. Vyhlížíme inovace, nová, udržitelnější řešení, která budou účinnou odpovědí na další globální problémy, které sdílíme a budeme sdílet. Ať chceme nebo nechceme, v dobrém i zlém…

Události roku 2020, které by neměly zapadnout

– Nekonečné uhlí, nízké ambice a změna klimatu –

Dlouho odkládané jednání Evropské rady, na němž lídři EU diskutovali o klimatickém zákonu a o novém klimatickém cíli pro rok 2030, začalo až v polovině října. Ještě před zahájením summitu obdrželi premiéři šesti zemí střední a východní Evropy výzvu, kterou dali občané najevo, že si nepřejí, aby  řešením současné koronavirové krize bylo prohlubování krizí dalších, a vyzvali je k respektování vědeckých doporučení. I Andrej Babiš dostal petici se šedesáti tisíci podpisy, která žádá, aby podpořil nejvyšší možné ambice. Jednání bylo završením příprav závazného právního rámce, který má být důležitou součástí Zelené dohody pro Evropu a který by měl Evropské unii umožnit dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Zatímco Evropská komise doporučila navýšení klimatického cíle pro rok 2030 na 55 %, Evropský parlament hlasoval pro 60 % (snížení emisí oproti roku 1990).

4. prosince se na základě hlasování rozhodla uhelná komise  doporučit vládě ukončení využívání uhlí v České republice až v roce 2038. V devatenáctičlenné komisi, která je poradním orgánem vlády, zasedali ministři průmyslu a životního prostředí, zástupci energetických, těžařských a hornických firem, ekologické organizace (Greenpeace a asociace Zelený kruh) a vědci. Na stole byly tři scénáře, které počítaly s koncem využívání uhlí v roce 2033, 2038 nebo v roce 2043. Zástupci ekologických organizací na protest proti přijatému rozhodnutí z uhelné komise odešli. Upozorňují na to, že Česko je – pokud jde o spalování uhlí pro výrobu energie – v rámci EU třetím největším znečišťovatelem. Tradičně největším zdrojem oxidu uhličitého je v Česku uhelná elektrárna Počerady. Pro dosažení cíle v roce 2033 by přitom  stačilo zavřít uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, což by znamenalo pouze snížení exportu elektřiny z ČR.

O konečné podobě klimatického zákona a novém klimatickém cíli pro rok 2020 rozhodly všechny tři orgány EU v rámci tzv. trialogu. 11. prosince dospěli lídři členských států k dohodě na tom, že emise skleníkových plynů EU jako celku mají do roku 2030 klesnout minimálně o 55 % oproti roku 1990. Cíl svými ambicemi neodpovídá doporučením odborníků, kteří tvrdí, že „pokud nemá dojít k oteplení planety o 3 °C (které by znamenalo katastrofu pro živou přírodu i miliardy lidí), měly by emise do roku 2030 oproti roku 1990 klesnout alespoň o 65 %". Do plánovaného klimatického cíle jsou navíc započítané i tzv. negativní emise, tedy množství uhlíku pohlcovaného lesy, půdou a dalšími ekosystémy, skutečný pokles produkovaných emisí tak má být nižší jen o cca 50,5 %.

Český premiér navýšení klimatických ambic EU podpořil. Hlavním zdrojem emisí v Česku je energetika, která se tak bude muset rychle a zásadně transformovat. Analýza Climate Action Network (CAN) Europe posuzující soulad klimatických politik jednotlivých členských států s celoevropským cílem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, se ale k dlouhodobé strategii České republiky vyjadřuje kriticky: Česká politika ochrany klimatu cílí pouze na 80 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050, ačkoli i premiér Andrej Babiš v prosinci 2019 odsouhlasil cíl EU dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí.

Co se dá udělat hned teď?

V pondělí 1. února se má vláda definitivně dohodnout, zda  se bude řídit doporučením uhelné komise, nebo zda se rozhodne jinak. Napište premiérovi přes Hnutí DUHA - Přátelé Země Česká republika, oslovte všechny ministry prostřednictvím Greenpeace Česká republika nebo podepište  Petici pro rok 2033, kterou organizují Fridays For Future Česká republika!
Začátkem minulého roku vznikl na základě zahraniční inspirace spolek Klimatická žaloba ČR. K iniciativě se stále ještě můžete přidat jako každý, kdo se „cítí dotčen neaktivitou státu v adaptaci a boji proti změně klimatu“. Hlavním cílem spolku je formou právních nástrojů přinutit stát ke skutečné ochraně klimatu. Už na jaře se Klimatická žaloba dohodla na právním zastupování advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti a došlo ke spuštění crowdfundingové kampaně, která slouží k zaplacení právních výdajů. Během ledna 2021 by měla být podána žaloba, jejíž součástí bude i odborné posouzení toho, zda ČR plní své národní i mezinárodní klimatické závazky.

– Bude nová Společná zemědělská politika opravdu nová? –

V polovině listopadu zaslaly expertní ekologické a zemědělské organizace ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi otevřený dopis  k přípravě Strategického plánu Společné zemědělské politiky. V dopise ministra kritizují, že chce dvě stě miliard korun určených na podporu dobré zemědělské praxe (které má ČR získat z evropských fondů v následujících sedmi letech) rozdělit netransparentně a bez potřebné diskuse. Ekologické a zemědělské organizace ministra vyzvaly, aby dotace nasměroval do skutečně udržitelného zemědělství.

Koncem listopadu schválil Evropský parlament balík změn k návrhu Evropské komise o Společné zemědělské politice. Ekologické organizace důrazně varovaly před přijetím návrhu v podobě, která by podpořila stávající intenzivní zemědělskou praxi včetně  všech negativních důsledků. Nakonec Evropský parlament pohodlnou většinou schválil množství změn, které konzervují současný neutěšený stav. Rezignují na obnovu krajinné struktury nutné pro zachování  biodiverzity a zmírnění půdní eroze a sucha. Významnou část financí plánují věnovat na platby na hektar, i když je stále ve hře i povinné zastropování, které by mohlo vést ke spravedlivějšímu rozdělování financí směrem od velkých podniků k drobnějším zemědělcům.

Přijatá podoba návrhu vyvolala po celé Evropě vlnu odporu. Vědci, ekologové i občané vyzvali Evropskou komisi, aby návrh stáhla a přepracovala v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Nyní budou s Evropskou komisí a ministry zemědělství členských států vyjednávat o konečné podobě Společné zemědělské politiky.

Evropská komise posoudila Strategické plány ke Společné zemědělské politice předložené jednotlivými členskými státy a vydala doporučení, k jejichž plnění bude přihlížet při rozdělování zemědělských dotací. Komise Českou republiku kritizuje za způsob přerozdělování evropských dotací, v jehož důsledku u nás stále převládá velkoplošné intenzivní zemědělství se všemi dopady, které to přináší. Ve zprávě komise upozorňuje na rostoucí emise skleníkových plynů (zejména metanu a oxidu dusného) v zemědělství , znečišťování podzemních i povrchových vod (amoniakem a dusíkem) a varuje před  riziky spojenými s užíváním pesticidů. Všímá si  extrémně nízkého množství krajinných prvků, které má mimo jiné negativní vliv na biodiverzitu a na schopnost půdy zadržovat vodu v krajině. Komise doporučuje podporu rozvoje ekologického zemědělství a  přechod ke zdravějším a udržitelnějším potravinám. Za zásadní považuje zlepšení péče o půdu, např. ponecháváním organických zbytků na poli.

Co se dá udělat hned teď?

9. prosince spustilo Hnutí DUHA a Česká společnost ornitologická výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která je v souladu s doporučeními Evropské komise a ke které se můžete stále ještě připojit. Vyzvěte Vládu České republiky ke změně Společné zemědělské politiky -k obnově krajinné struktury, podpoře ekologického zemědělství a k lepší péči o půdu!

– Konec skládkování v Čechách –

Od Nového roku platí nový zákon o odpadech, na který Česko čekalo takřka deset let. Zákon reaguje na požadavky Evropské unie, takže směřuje k postupnému odklonu od skládkování, které je všeobecně považované za nejhorší možnost, jak  s odpady nakládat. Produkce směsného odpadu se tak u nás bude muset během relativně krátké doby podstatně snížit například tím, že dojde k navýšení množství vytříděných surovin. Jestliže v současnosti vytřídíme zhruba 40 % komunálních odpadů, v roce 2025 by to mělo být  až 60 %. Skládkování se navíc  bude postupem času stále méně vyplácet, protože poplatek za ukládání odpadů na skládky se bude zvyšovat. V současnosti  obce platí 500 Kč za tunu uloženého komunálního odpadu, v roce 2029 to už bude 1 850 Kč.  To by mělo obce motivovat k vytřídění využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu a následně by to mělo vést k nastartování recyklačního průmyslu. Pozitivní motivací by měla být tzv. třídící (recyklační) sleva, kterou  obce získají automaticky.  Na jejím základě jim v roce 2021 nebude vyšším poplatkem zpoplatněno 200 kg odpadu na osobu a rok. Tento limit bude každoročně klesat o 10 kg na osobu a rok, až ke 120 kg na osobu a rok v roce 2029.

Nově samosprávám vzniká také povinnost informovat domácnosti o možnostech předcházení vzniku odpadu a o výsledcích místního odpadového hospodářství. Obce budou muset evidovat bioodpady kompostované v komunitních kompostárnách, což by řadě z nich mohlo pomoci splnit cíle oběhového hospodářství.

Špatná zpráva je, že nový odpadový zákon posouvá datum ukončení skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a výhřevných odpadů z původně plánovaného roku 2024 až na rok 2030. A protože zatím velkou část tohoto odpadu tvoří bioodpad (každý rok ho na skládkách skončí milion tun), naše kompostovací mise nekončí!

Arnika právě v těchto dnech publikovala aktualizovanou příručka Odpadové hospodářství malých obcí.

Co se dá udělat hned teď?

Nikdo z nás naštěstí nemusí čekat na to, až mu někdo „shora“ plnění černé popelnice zakáže. Začněte třeba kompostovat! Objednejte si hnědou popelnici, založte na zahradě kompost, přidejte se ke komunitnímu kompostování, kompostujte s dětmi ve škole nebo si založte vermikompostér. Nevíte, jak na to? Napište nám na kompostuj@ekodomov.cz!

Zdroje: zpravodajstvi.ecn.cz, hnutiduha.cz ; Fotografie: pixabay.com

Anketa: Co nám rok 2020 dal a vzal?

Adam Šlégl, koordinátor kompostovacích aktivit
Pro: Rok 2020 mi dal práci v Ekodomově, víc času na zahradě, víc prostoru užívat si okolí Černolic a brdských Hřebenů, které jsou zasněžené opravdu super! Vyhlídky na bílou krajinu, čistší vzduch (míň letadel), víc pohody do života, víc lenosti do života (a tuku na břiše), větší chuť na točený pivo. Hodně jsem se naučil s komunikačními servery jako je Zoom na super úrovni (pořádal jsem online Panelovou diskuzi), mám víc času dělat videa o kompostování v zimě a všeobecně si doma udělat laboratoř. Práci jsem si v tomhle ohledu odnesl domů, takže dělám to, co mě posledních pár let baví – bioodpad a kompostování, a navíc za to dostávám zaplaceno 😊. Proti: Hůř se dělají projekty, nesetkávám se s kolegy, míň jezdím na kole do práce a z toho plyne horší zdravotní stav (myslím pohybový aparát). Doma je občas větší ponorka a rozhodně větší spotřeba dřeva a elektřiny (protože jsme pořád všichni doma). Nezdá se to, ale celkem se to prodraží.

Veronika Palkovičová, koordinátorka EVP
Pro: Přijde mi, že jsme se v rámci Ekodomova posunuli, pokud jde o porady. Jsou dvakrát rychlejší a to, že se lze připojit i online, teď dost často využívám, i když zrovna není karanténa. Protože pokud nemusím jet (jenom na poradu), ušetřím čas, který bych strávila cestou, věnuju ho práci a mám tím pádem dřív volno 😊. Díky nestandardní situaci jsem se naučila pracovat s různými nástroji online připojování, protože bez nich by prostě k žádnému kontaktu nedocházelo. Při jarní karanténě jsem si nainstalovala a poprvé vyzkoušela Skype, a pak i TeamViewer a Google Meet. Tyhle nástroje jsme pak používali i s přáteli, když jsme chtěli posdílet, jak se máme. Vyhovuje mi i ta forma: V onlinu se těžko skáče do řeči a je potřeba se střídat (to jsem okopírovala z porad...) . Proti:  Zároveň ale – jsou to jenom nástroje! Je mnohem těžší udržet pozornost a člověka to vzdaluje od reality.  To mě trochu děsí, ale zároveň se s tím učím pracovat, abych to brala jen jako nástroj a uměla (a chtěla) to použít tam, kde není jiná možnost, třeba při vytváření online podoby Malého průzkumníka přírody. Díky coronaviru jsem zjistila, že skutečná realita je lepší, zábavnější a víc mě naplňuje! Ještě víc než kdy jindy jsem si užívala jara a sluníčka, začala jsem hrát na ukulele (ale to mi moc dlouho nevydrželo) a trénovala se ve schopnosti kvalitní psychohygieny, aby ten strach plynoucí z nejistoty nebyl zbytečně neúměrný a nezahltil mě.

Ekodomov | Ekonákup | Kompostuj | LMŠ a DK Šárynka | Kontakty

Facebook Instagram

Odhlášení zpravodaje můžete provést zde