Proč oddělovat bioodpad?

Bioodpad je cennou surovinou

V současné době se v ČR i jinde ve světě zaznamenává vážný úbytek organické hmoty v půdě. Navrácení bioodpadu do půdy ve formě hnojiva - kompostu je důležité pro udržení kvality půdy. Kompost obsahuje humus, který je základem přirozené úrodnosti půd a také zlepšuje jímavost půdy pro vodu, čímž snižuje riziko povodní.

Separaci bioodpadu ukládá zákon

V České republice se každoročně ukládá na skládky 2,5 milionu tun směsných komunálních odpadů, z toho přibližně 40 % tvoří biologicky rozložitelný odpad. Přitom snížení množství bioodpadu ukládaného na skládky stanovuje zákon (podle Plánu odpadového hospodářství ČR musí být množství bioodpadu do roku 2020 sníženo o 65% oproti stavu z roku 1995). Jedním z důvodů, proč bioodpady nenechávat na skládkách, jsou emise skleníkových plynů (zejména metanu) a výluhy organických kyselin vznikající hnitím bioodpadu bez přístupu vzduchu.

Zpracování bioodpadu kompostováním šetří životní prostředí i peníze

Nesprávné zacházení s bioodpadem, které je u nás velmi časté, zatěžuje obecní rozpočet i peněženky občanů. Při porovnání cen bez DPH za zpracování bioodpadu vychází:

Domácí a komunitní kompostování:	0,- Kč / tuna
Komunální kompostování:	cca 500 – 700,- Kč / tuna
Zpracování v bioplynové stanici:	cca 500 – 900,- Kč / tuna (pokud se jedná o živočišné zbytky 1 500 - 2 000,- Kč / tuna)
Skládkování:	cca 2 000,- Kč / tuna
Spalování:	cca 2 500 – 3 000,- Kč / tuna

Kompost versus skládka

Bioodpad společně se směsným odpadem, který je zahrnut ve skládce, nemá dostatek kyslíku, dochází k anaerobnímu rozkladu (bez přístupu vzduchu) a organická hmota “umírá” a HNIJE.

Tvoří se skládkový plyn (metan, čpavek, sirovodík a oxid uhličitý), který nepříjemně zapáchá a může ohrožovat zdraví obyvatel v okolí skládek až do okruhu několika kilometrů. Metan je jako jeden z hlavních skládkových plynů významným skleníkovým plynem a jeho samovolné vypouštění do atmosféry způsobuje nestabilitu globálního klimatu.
Z odpadu, který ve skládce hnije, dále vznikají výluhy organických kyselin. Bioodpad mění svůj objem, skládka je tím nestabilní, pohybuje se a vzniká riziko porušení izolace skládky, což může vést ke kontaminaci spodních vod.
Bioodpad uložený na skládku zůstává bez dalšího využití. Živiny a organické látky v něm obsažené se nevrací do přirozeného koloběhu látek.

Vytříděný bioodpad se v kompostu rozkládá za přístupu vzduchu pomocí bakterií, plísní, kvasinek a dalších živých organismů, organická hmota TLEJE.

Složité organické látky jsou postupně rozkládány na jednodušší minerální částice lépe přístupné rostlinám. Z plynů vzniká při kompostování převážně oxid uhličitý. Vzhledem k tomu, že byl předtím odebrán z atmosféry a zabudován do rostlin při jejich růstu, kompostováním se jeho množství v atmosféře nezvyšuje.
Humus vzniklý při kompostování na sebe váže živiny, které se do půdy uvolňují pomalu a nehrozí tak jejich vyluhování do podzemních vod.
Bioodpad se mění v kompost, jehož prostřednictvím se do půdy navrací živiny a organické látky.

Bioodpad je jediným druhem odpadu, který lze 100% recyklovat a získat z něho kvalitní organominerální hnojivo – kompost.